V poslední době slýcháme pojem „fikce souhlasu“, která by měla vyřešit snad všechny problémy českého stavebnictví. Nebo se tak někteří alespoň tváří. Co by to tedy mělo přinést? Bude to opravdu přínosem anebo je to jen sci-fi?

K 1. 1. 2021 začalo platit několik nových předpisů, či jejich novel. Z pohledu stavebnictví se jedná, mimo jiné, o novelu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a novelu správního řádu č. 500/2004 Sb. Tuto novelizaci obou předpisů doprovází hlasité upozorňování ze strany ministerstva pro místní rozvoj, které tvrdí, že díky těmto novelám se výrazně zrychlí povolovací proces staveb. Já si to úplně nemyslím a v následujících řádcích se pokusím vysvětlit, proč.

Jen samá pozitiva

Jako první bych zmínil přínos novel, který je v daném kontextu důležitý zejména tím, že se stanovují závazné lhůty u závazných stanovisek. Ona totiž často zmiňovaná, 30 denní lhůta, byla spíše mýtus. Nyní je tedy, podle zákona, lhůta pro vydání závazného stanoviska 30 dnů.

V případě, že ve stanovené lhůtě úřad závazné stanovisko nevydá, uplatňuje se tzv. fikce souhlasu. To je další novinka, kterou přináší novelizace.

A do třetice, je nyní možné podat odvolání proti samotnému závaznému stanovisku. To dosud nebylo možné a odvolání bylo možné až proti výsledku správního úkonu. Tedy odvolat se v případě např. zamítavého závazného stanoviska bylo možné, až když stavební úřad na základě tohoto stanoviska nevydal stavební povolení. Toto odvolání se v podstatě neuplatňovalo a nedávalo ani smysl, protože z hlediska času to bylo jen velké zdržení s nejistým výsledkem. Bylo efektivnější vypořádat se s námitkami orgánu, který závazné stanovisko vydal. Potom se o něj prostě požádalo znovu, což přineslo jistotu, že stavební povolení nakonec bude vydáno.

Nebo že by ne?

Zní to docela dobře, že? Není všechno zlato, co se třpytí a přesně to platí i v tomto případě. Když to vezmeme po pořádku, první problém je v oné 30 denní lhůtě. Nově § 149 správního řádu říká, že správní orgán vydá závazné stanovisko bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 dnů ode dne podání žádosti. Ale ono těch závazných 30 dní není tak úplně závazných 30 dní. V zákoně je totiž dále řečeno, že k této lhůtě se připočítává doba až 30 dalších dnů, pokud jde o zvláště složitý případ, či je potřebné ohledání na místě. Za ty roky, co se pracovně téměř na denní bázi setkávám s úředníky, můžu s jistotou říct snad jen jednu věc, že v této zemi neexistuje případ, který by úředník neuměl udělat zvláště složitým.

Když nestačí těch v součtu už 60 dní, tak se dá vždy něco vymyslet, co by se mohlo do podkladů doplnit, najde se nějaká vada v žádosti, neúplnost podání atd. Chci tím říci, že obecně bude tlak na to, aby fikcí bylo vydáno co nejméně a když úředník nebude termíny stíhat, tak má možnost si jednoduše pomoci. Vyzve žadatele k doplnění podkladů, stanoví termín k doplnění a čas běží. Ovšem lhůta ne. Nakonec totiž přichází to nejlepší. Po odstranění vad žádosti začíná lhůta běžet znovu, od začátku. Když vady neodstraníte a podklady nedoplníte, tak se samozřejmě nekoná žádná fikce souhlasu, ale závazné stanovisko nebude vydáno a můžete žádat znovu. V podstatě se z oněch slibovaných 30 dnů dostáváme opět k nekonečnu.

Za druhé

Ještě se trochu zdržíme u samotné 30 denní lhůty. Kvůli zavedení fikce souhlasu se zavedl ještě speciální režim pro prodloužení lhůty pro vydání závazného stanoviska.  Správní orgán, který stanovisko vydává, může totiž lhůtu dále prodloužit. To jednoduše tak, že vydá usnesení, které poznamená do spisu a tuto skutečnost jen sdělí žadateli. Zároveň ale musí sdělit, o kolik dnů se lhůta prodlužuje, což dává jistý závazek. Na druhou stranu ale není řečeno, o kolik dnů se maximálně může lhůta prodloužit. No a dostáváme se k nekonečnu podruhé.

Fikce souhlasu

Po té bizarnosti, kterou jsem popsal výše, je tu něco podivného, nebo bych spíše řekl podezřelého. Nastavením lhůt se zavedlo i řešení problému, který byl dosud vlastně neřešitelný. Doposud totiž nebylo vlastně nikdy řečeno, co se stane, když vydání stanoviska trvá příliš dlouho. Nyní je tu fikce souhlasu, i když by možná bylo lepší říci sci-fikce souhlasu. V §4 stavebního zákona je nově uvedeno, že  pokud není závazné stanovisko dotčeného orgánu vydáno ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Fikce souhlasu by měla být prostředkem před nečinností úřadů. V praxi ten, kdo podal žádost o vydání závazného stanoviska, požádá dotčený správní orgán o vydání osvědčení o tom, že fikce nastala.

Tohle nechcete, opravdu

Přiznám se ale, že nemám úplně zájem ani u své vlastní stavby, ani u staveb mých klientů, aby se fikce souhlasu během povolovacího procesu uplatnila. Důvod je prostý. V procesu je nastavena jakási pojistka pro opravu souhlasného závazného stanoviska vydaného fikcí souhlasu. V rámci ochrany veřejných zájmů může nadřízený správní orgán nahradit závazné stanovisko, pokud nejsou splněny předpoklady pro vydání závazného stanoviska. V podstatě kdyby úřad musel vydat nesouhlasné závazné stanovisko, z důvodu že záměr by byl v rozporu s ochranou veřejného zájmu. Pro tuto možnost je nastavena lhůta jeden rok od nabytí právní moci rozhodnutí stanoviskem podmíněného, tedy například následného stavebního povolení.

Myslím, že pro člověka, který vložil své životní úspory do stavby svého domu, absolvoval martýrium povolování stavby a má stavbu rozestavěnou, či již dokončenou, nemůže být nic horšího, když se ukáže, že stavba není v souladu se všemi předpisy. Co se stane, když se zjistí, že není? A kdo nakonec ponese odpovědnost? Projektant? Investor? Úředník, který nestihl vydat stanovisko, namísto kterého nastala fikce souhlasu, zřejmě ne.

Ještě se sluší říci, že zákon neumožňuje fikci souhlasu pro všechna závazná stanoviska a jsou nastaveny, v České republice obligátní, výjimky. Například nelze uplatnit fikci souhlasu pro závazné stanovisko k posouzení vlivu stavebního záměru na životní prostředí a pro závazná stanoviska orgánů ochrany přírody.

Když se to všechno shrne

Ministerstvem bylo řečeno, že se blíží prosluněné povolovací zítřky. Vypadá to spíš na pokračování zatuchlého zkostnatělého procesu, jen s trochu jinými pravidly hry. Když opomeneme právní nejistotu fikce souhlasu a fakt, že ony zkrácené lhůty nejsou až tak moc zkrácené, je třeba poznamenat, že povolení stavby nestojí jen na závazných stanoviscích. Mimo nich totiž musíme mít množství dalších vyjádření, stanovisek a souhlasů, od účastníků povolovacího procesu, jako jsou vlastníci dopravní a technické infrastruktury, vlastnící sousedních pozemků a dotčených pozemků a staveb, města a obce a další. Na tyto se lhůty a fikce souhlasu nevztahují. No a nakonec vždy musí proběhnout to finální, tedy územní a stavební řízení, či územní souhlas a ohlášení stavby. Takže ne, zřejmě se nic nezmění.

A pro ty, kteří upínají zraky k novému stavebnímu zákonu, bych jen řekl: „nedělejme si plané naděje“. Pokud současná poslanecká sněmovna stihne návrh zákona projednat a vláda ho provede celým legislativním procesem před podzimními volbami, tak stejně bude platit, že zákon je jen tak dobrý, jak jsou osvícení lidé, kteří ho připravují. A návrh, který se bude projednávat, moc dobrý není.

Pokud se v procesu povolování staveb ztrácíte, rád vám pomůžu zde.