Když se řekne plovoucí podlaha, tak si většina laiků a bohužel i určitá část „odborníků“, představí laminátové podlahové desky, pro které se někdy v 90. letech minulého století vžil tento, hodně zavádějící název.
Výraz plovoucí podlaha nemá nic společného se zmiňovanými laminátovými deskami. Nemá nic společného ani s žádným jiným materiálem. Plovoucí podlaha může mít nášlapnou vrstvu v podstatě z čehokoliv. Dlažba, laminátové desky, dřevo, korek, beton a velké množství dalších. Je to v podstatě hodně prosté. Plovoucí, tedy „plave“. Základní rozdělení podlah z pohledu spojení nášlapné vrstvy s nosným podkladem, je dvojí. Jeden druh jsou podlahy, kde je nášlapná vrstva pevně spojená s nosným podkladem. Typický příklad je například podlaha garáže, kde na betonovou podkladní desku je jen proveden nátěr, či nalepena dlažba. A druhým jsou podlahy plovoucí, kde horní nášlapná vrstva není pevně spojená s nosnou vrstvou.
Proč plovoucí podlahu?
Důvodů, proč se používá princip plovoucí podlahy, je více. Typická skladba je dnes vlastně běžná ve většině vytápěných staveb, kde jsou požadavky na tepelnou izolaci konstrukcí, tedy i podlahy na terénu. Onou vrstvou, na které podlaha „plave“ je totiž obyčejná tepelná izolace. Dalším důvodem je útlum kročejového hluku ve stropních konstrukcích, kde už funkce není tepelná, ale akustická izolace. Správným návrhem se dá dosáhnout útlumu kročejového hluku, až o 35 dB. Standardně je skladba ve zjednodušeném složení – nosná vrstva – hydroizolace – tepelná (akustická) izolace – roznášecí vrstva – finální nášlapná vrstva. O konkrétních materiálech a jejich tloušťkách, či případně separačních vrstvách apod., se pro obecné pochopení principu plovoucí podlahy nemá cenu bavit, tyto věci vyplynou až z odborného návrhu konkrétní skladby podlahy. Funkce jednotlivých vrstev je většinou zřejmá z jejich názvu. Jediné místo, které ve skladbě může vzbudit pochybnost je roznášecí vrstva.
Roznášecí vrstva:
Tepelná i akustická izolace jsou většinou materiál, který má relativně měkký povrch, ne úplně velkou pevnost při lokálním zatížení. Nejčastěji se používá polystyren či minerální vata, podle toho jaké jsou na tuto vrstvu požadavky. Roznášecí vrstva, která se pokládá, nebo provádí na tepelnou izolaci, vlastně roznáší zatížení, které je většinou bodové (lidská noha, nohy nábytku apod.), do plochy. Roznášecí vrstva musí být dostatečně únosný materiál, odolný bodovému zatížení. A materiál roznášecí vrstvy nám definuje druh plovoucí podlahy. Existují dva typy – lehká a těžká plovoucí podlaha.
Lehká plovoucí podlaha:
Pro dělení plovoucích podlah na lehké a těžké je určující plošná hmotnost materiálu roznášecí vrstvy. Lehké podlahy mají roznášecí vrstvu s plošnou hmotností v rozmezí 15 – 75 kg/m2. Většinou se jedná o lehké desky, jako jsou sádrovláknité, dřevotřískové, OSB apod. Lehké plovoucí podlahy se používají zejména tam, kde je požadavek na menší hmotnost konstrukce a její výhodou je suchý proces výstavby. Je ale nutno dodat, že u lehké plovoucí podlahy musíme počítat s mírným zhoršením akustických vlastností, oproti těžké plovoucí podlaze a s menší únosností.
Těžká plovoucí podlaha:
Když má materiál roznášecí vrstvy plošnou hmotnost větší než 75 kg/m2, hovoříme o těžké plovoucí podlaze. Typické jsou lité desky a potěry jako anhydrit, beton apod. V dnešní době většinou bývá v roznášecí vrstvě u těžké plovoucí podlahy umístěn rozvod teplovodního podlahového vytápění. Těžká plovoucí podlaha má větší hmotnost, ale dá se u ní dosáhnout většího útlumu kročejového hluku, mají větší tepelnou akumulaci a také větší únosnost, než lehké plovoucí podlahy. Nevýhoda je také v mokrém procesu výstavby s nutnou technologickou přestávkou.
Závěrem
Takže, až vám příště bude návštěva říkat, že máte hezkou „plovoučku“, tak se nad tím můžete lehce pousmát. S návrhem celého podlahového souvrství by vám samozřejmě vždy měl pomáhat zkušený odborník, nejlépe projektant, který zhodnotí požadavky na konstrukci a navrhne ideální skladbu, jak z hlediska tepelných, akustických, ale i statických požadavků a samozřejmě s nášlapnou vrstvou dle vašich preferencí.
Pokud máte zájem o konzultaci, technický dozor, či zpracování projektu, můžete mě kontaktovat zde.