Současná situace okolo celosvětové pandemie Covid-19 s sebou přináší mnoho negativních a smutných důsledků, se kterými toho příliš nenaděláme. Zůstane po ní velké množství zesnulých a s největší pravděpodobností nás čeká také celosvětová ekonomická krize. Na druhou stranu, může tato situace přinést také pozitivní věci do našich životů.

Že jsem se zbláznil? Možná ano, ale nemyslím, že by se to týkalo toho, co bych chtěl tímto článkem říct. A tím je pohled na současnou krizi, nebo spíše na to co přijde po ní, z pohledu oboru, který mě živí.

Stavebnictví v krizi

Stavebnictví je z pohledu výkyvů ekonomiky, či přímo ekonomických krizí, oborem s jistou setrvačností. V našich podmínkách ještě možná větší, než ve světě. Je to obecně dáno tím, že jakákoliv stavba je činností na měsíce, či roky. To znamená, že když přijde nějaký výkyv ekonomiky, tak rozestavěné stavby většinou pokračují, i když jiná odvětví hospodářství zpomalí, či přímo zastaví. Je to na jedné straně pozitivní jev, nicméně na druhé straně když se rozpracované stavby dokončí, mezitím krize skončí, tak stavebnictví díky své nepružnosti ještě dlouho nabírá dech. To je dáno tím, že příprava staveb, tedy projektování a následně povolování je činnost, která u nás také trvá měsíce, nebo někdy i dlouhé roky. A kde není příprava, tam se prostě nestaví.

Je tedy na krizi něco pozitivního?

Ovšem abych se dostal k hlavnímu tématu tohoto článku. Tato krize, která se na nás šíleným tempem valí, může našemu stavebnictví přinést mnoho pozitivního. První věcí, na kterou může mít krize pozitivní vliv, je příprava nového stavebního zákona. Proces psaní a připomínkování tohoto zákona je, zejména z důvodu politických tlaků, šíleně uspěchaný. Na vypořádání připomínek bylo jen pár týdnů. Připomínková místa měla na sepsání svých výhrad k návrhu zákona mnohdy jen pár dní. Toto není u tak důležité právní normy ani běžné, ani žádoucí. V této době již ministryně pro místní rozvoj požádala o posunutí termínu vypořádání připomínek a je zde určitá naděje, že by se průběh schvalování mohl výrazně zpomalit a mohla by konečně nastat jistá diskuze, která by snad mohla přinést do zákona pozitivní prvky.

Za druhé

Druhým pozitivním jevem by pro naše stavebnictví mohlo být jakési očištění. S tím jak bude probíhat krize, stoupat nejistota, případně nezaměstnanost, klesne také poptávka po stavebních pracích. V minulých letech byla situace ve stavebnictví dlouhodobě neudržitelná. Prudce rostly ceny stavebních prací i materiálů, což bylo způsobeno jak vysokou poptávkou a nedostatkem pracovní síly, tak tlakem na růst mezd. Sehnat stavební firmu, či řemeslníka bylo v té době v podstatě neřešitelným problémem a čekací doby byly opravdu dlouhé. To vše vedlo k tomu, že se za řemeslníka vydával každý se dvěma rukama, ovšem mnohdy oběma levýma… Kvalita stavebních a řemeslných prací ve stavebnictví, i přes růst ceny, klesala. V této době, kdy dojde k ochlazení toho přehřátého stroje, se vyselektují ti kvalitní a pro nekvalitní už místa moc nebude.

Zároveň by mohly i mírně klesnout ceny, jak tomu bylo i při minulé ekonomické krizi. Jestliže se někdy okolo roku 2014 soutěžily zakázky, mnohdy i okolo 60% rozpočtových cen, tak v roce 2019 byla šance dostat se pod rozpočtovou cenu téměř nulová, mnohdy v oblastech s obrovskou poptávkou docházelo k situacím, že vítězná cena z výběrového řízení byla na 130% rozpočtové ceny. Tento stav by se měl upravit, i když ke stavu z doby před 5 – 6 lety se určitě nedostaneme.

Do třetice…

A posledním pozitivem by mohlo být zastavení růstu cen nemovitostí, respektive i jejich mírný pokles a také pokles úrokových sazeb hypotéčních úvěrů. S tím, jak vychladne trh s nemovitostmi, protože se většina bude bát investovat, se naskytnou nové příležitosti pro ty odvážnější. Poté by mohlo být levnější pořídit si vlastní bydlení, ať už člověk bude kupovat starší nemovitost, či se rozhodne stavět.

A co to všechno znamená?

Všechny tyto věci nepochybně do budoucna povedou k opětovnému růstu, jak cen, tak samozřejmě i ekonomiky. Je známo, že se ekonomika pohybuje v cyklech a každá taková krize je šancí a také v podstatě cestou k dalšímu růstu.