V poslední době jsem se setkal, na diskuzních fórech, i ve své praxi, s případy kdy projektant stavby udělal větší, či menší chybu a se stavebníkem se o tom odmítal bavit. Co má stavebník v takové chvíli dělat? Jaké jsou tedy povinnosti a odpovědnost projektanta?

Nedávno jsem si vyslechl celkem revoluční názor, který říkal, že když nejsou povinnosti a odpovědnost stanoveny ve smlouvě o dílo, tak projektant žádné nemá. Dámy a pánové, kluci a holky, tohle je absolutní nesmysl.

Nejzákladnějším faktem je, že kdo chce vykonávat profesi projektanta, musí být členem komory, tedy mít autorizaci. Je to stejné u autorizovaných architektů, inženýrů i techniků, protože se všichni řídí stejným zákonem, takže budu psát jednotně o všech. Autorizovaní architekti jsou členy České komory architektů (ČKA). Inženýři a technici jsou členy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).  Povinnosti a odpovědnost projektanta vycházejí z několika zákonných předpisů, zejména se jedná o tři základní.

Stavební zákon

Zákon 183/2006 Sb., který prošel za 13 let své existence již celkem 25 novelami a od roku 2022 by měl být kompletně nahrazen novým zákonem, říká v § 158, co jsou to vybrané činnosti ve výstavbě. To je stěžejní věc, protože projekční činnost ve stavebnictví je tzv. vybranou činností a tu mohou provádět jen výše zmínění členové ČKA a ČKAIT.

Dále je v § 159 stanoveno, za co projektant odpovídá. Je zde například uvedeno, že projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí.

Autorizační zákon

Tedy zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, č. 360/1992 Sb. V § 12 tohoto zákona jsou stanovena práva a povinnosti autorizovaných osob. Mimo jiné je zde řečeno, že autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace.

Občanský zákoník

Zákon č. 89/2012 Sb. je co se týče odpovědnosti projektanta, ale i jiných odborníků, stěžejním předpisem. V § 2950 se říká, že ten kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.

Těmito předpisy je jasně řečeno, kdo může vykonávat funkci projektanta, jaká musí být jeho kvalifikace, co smí dělat a za co nese odpovědnost. Obecně se dá říci, že projektant může (téměř) za všechno. Ale tak jednoduché to není. Projektant nese odpovědnost za vady projektové dokumentace i za vady stavby podle této dokumentace postavené. Ovšem je důležité si uvědomit, že každá dokumentace má svůj účel. Pokud se například stavebník rozhodne, že bude stavět podle dokumentace, která je určena pouze pro povolení stavby, nemůže potom projektantovi vyčítat, že dokumentace není dostatečně podrobná. V takovém případě sice stále nese projektant odpovědnost za vady stavby, ale jen v rámci základních a podstatných pochybení. Například stavba byla navržena tak, že nebude splňovat základní požadavky. Těmi jsou mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, bezpečnost při užívání a další požadavky, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.

Co se ovšem projektantovi za vinu dávat nedá je stav, kdy ke škodě došlo vlivem nedodržení projektu či nekvalitní práce stavební firmy . I když i to stavební firmy stále zkouší a na každé stavbě, při každém problému, jsou slyšet hrdinské věty o tom, jak za vše může projektant.

Co tedy dělat?

Když se stane, že projektant chybuje a jak se říká: „plnil vadně“, nese odpovědnost a musí také vzniklou škodu nahradit. Otázka prokázání viny projektantovi je už samozřejmě otázkou znaleckých posudků, či případně soudů. Často se setkáte s odborníkem, který si uvědomuje, že nikdo není neomylný. Potom nebývá problém se dohodnout na nápravě škody. Ostatně proto jsou projektanti ze zákona pojištěni. Do celé situace by samozřejmě měl být zapojen váš technický dozor. Ten by měl být schopen vyargumentovat, proč na vzniklé škodě nese projektant vinu.

Když jednání vázne a projektant se ke své odpovědnosti nemá, prvním krokem, než přistoupíte k žalobám, by mohlo být podání podnětu na příslušnou komoru, která má své disciplinární orgány a řády. Už tato věc často zabírá, je to takové malé bububu. Když to nezabere, jako první si najděte právního zástupce, který bude dále jednat vaším jménem. Jít hned za soudním znalcem sice může mít psychologický vliv, ale pokud se dostanete až k soudu, s největší pravděpodobností ho váš znalecký posudek nebude zajímat a pověří zpracováním posudku nového znalce, kterého sám vybere.

Poslední věc, kterou stojí za to zmínit je odpovědnost projektanta v průběhu času. Pokud je člověk projektant, toto je věc, která na klidném spánku nepřidá. Projektant je odpovědný po celou dobu životnosti stavby. V praxi to většinou znamená, že je projektant odpovědný až do své smrti. Příkladem budiž obvinění projektanta Trojské lávky, která se zřítila po více než 30 letech zanedbané údržby. Přitom realizační firma, na druhé straně, nemá ani zákonem stanovenou dobu záruky. Záruka za dílo je totiž záležitostí dohody smluvních stran.

Samozřejmě je možné odpovědnost projektanta dále upravit ve smlouvě o dílo, více specifikovat jeho povinnosti, nad rámec zákona apod. Ovšem to se nijak nedotýká odpovědnosti projektanta, kterou určuje zákon a z této odpovědnosti se vyvléknout nedá.

Tyto řádky píšu jako projektant a radím všem, stěžujte si na špatnou práci projektantů. Sice se každý může mýlit, ale také je třeba oddělit zrno od plev. A pokud mohu poradit, velmi nízká cena projektu většinou značí velmi nedbalou a nekvalitní práci, myslete na to. Na druhé straně ale předražený projekt neznamená vysokou kvalitu…